Bosanska Kostajnica (Kostajnica)
Poloha Bosanské Kostajnice na mapě země
Bosanska Kostajnica je město v regionu Banja Luka v Bosně a Hercegovině. Žije zde 7874 obyvatel. Opština Bosanska Kostajnica se nachází v jihovýchodním cípu země na hranici s Chorvatskem, na řece Uně.
Jako město má dlouhou historii; osídlení zde je doloženo již z dob Římské říše, současný název se pak poprvé připomíná v roce 1258. Roku 1513 padla Kostajnica do rukou Osmanům, roku 1718 pak Rakušanům. Podle Bělehradského míru se však vrátila zpět roku 1738 pod správu Osmanské říše; řeka Una se stala hranicí mezi oběma impérii. Po první světové válce zde kvetl obchod. Během druhé světové války zde došlo k bojům a útokům Ustašovců na civilní obyvatelstvo. Stejně tak o dalších zhruba 50 let později při občanské válce docházelo k etnickým čistkám; tentokráte vládnoucích Srbů. Ti dokonce odstranili z názvu města přídavné jméno Bosanska. To mu však bylo nakonec v roce 2004 vráceno rozhodnutím Ústavního soudu.
Bosanska Kostajnica je město v regionu Banja Luka v Bosně a Hercegovině. Žije zde 7874 obyvatel. Opština Bosanska Kostajnica se nachází v jihovýchodním cípu země na hranici s Chorvatskem, na řece Uně.
Jako město má dlouhou historii; osídlení zde je doloženo již z dob Římské říše, současný název se pak poprvé připomíná v roce 1258. Roku 1513 padla Kostajnica do rukou Osmanům, roku 1718 pak Rakušanům. Podle Bělehradského míru se však vrátila zpět roku 1738 pod správu Osmanské říše; řeka Una se stala hranicí mezi oběma impérii. Po první světové válce zde kvetl obchod. Během druhé světové války zde došlo k bojům a útokům Ustašovců na civilní obyvatelstvo. Stejně tak o dalších zhruba 50 let později při občanské válce docházelo k etnickým čistkám; tentokráte vládnoucích Srbů. Ti dokonce odstranili z názvu města přídavné jméno Bosanska. To mu však bylo nakonec v roce 2004 vráceno rozhodnutím Ústavního soudu.
Mapa - Bosanska Kostajnica (Kostajnica)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |